green lab

Plovoucí ostrovy jezera Titicaca

Jezero Titicaca se nachází na andské náhorní plošině Altiplano na hranici Peru a Bolívie. Je to největší jezero v Jižní Americe, největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené splavné jezero na světě. Do jezera přitéká více než 25 řek. Jméno Titicaca v jazyce indiánského kmene Aymarů odkazuje na dvě slova: titi znamená puma a kak znamená skála. Na jezeře je několik ostrovů a také jedna zvláštnost: umělé plovoucí rákosové ostrovy nazývané Uros, na kterých i v dnešní době žijí lidé podobným způsobem života jako žili po dlouhá staletí jejich předchůdci.

Titicaca (autor: Jan Jaroš)


Titicaca (autor: Jan Jaroš)
Titicaca (autor: Jan Jaroš)
Titicaca (autor: Jan Jaroš)

Pro obyvatelé ostrovů Uros je klíčovým zdrojem celého jejich života tzv. totora čili rákos, který prorůstá celé jezero.

Totora, svázaná do balíku o trochu větších než je český balík slámy, tvoří hlavní hmotu plovoucích ostrovů. Upěchované balíky jsou pevně svázány rákosovým provazem a připevněny jeden ke druhému. Tato základní vrstva je pokryta zhruba dvaceticentimetrovou vrstvou nasekané totory, která je příjemnou pochozí vrstvou pro bosé nohy místních obyvatel. Takto vytvořený rákosový vor je kotven ke dnu jezera rákosovým lanem. Tato lana v dnešní době bývají nahrazena lany umělými, protože jsou pevnější. Přesto se poměrně často stává, že kotvící provaz povolí a ostrůvek plave volně po hladině jezera. To považují domorodí obyvatelé ostrovů Uros za největší konstrukční nedokonalost svého obydlí. Odpoutaný ostrov plave po jezeře, dokud nenarazí do dalšího rákosového ostrova, kterému většinou při nárazu přetrhne jeho kotevní lano. Tímto způsobem vznikne řetězová reakce, při které většinou nezůstane jediný ostrov přikotvený ke dnu.

Stavebním materiálem domů je opět totora. Vyskládané balíky totory tvoří samonosné zdivo. Klimatické podmínky nevyžadují velké nároky na tepelnou izolaci ani hydroizolaci. Obytná plocha domů je zhruba dva krát tři metry. Domy nemají žádná okna, jediným otvorem jsou dveře bez výplně. Střešní krytinou je opět rákos.

Zdrojem obživy je totora. Totora se jí vařená a připravuje se na ohni z totory. Jídelníček je obohacen o ryby a vajíčka jezerního ptactva. Rybáři žijící na ostrovech příležitostně vyměňují svůj úlovek za brambory, mrkev či kukuřici se zemědělci žijícími na pevnině. Děti si po jídle nečistí zuby ničím jiným než totorou.

Plavba lodí je jediný způsob, jak je možné dostat se na ostrovy Uros. Jejich obyvatelé jsou mistři v konstruování lodí z totory. Na ostrovy přijíždí stále více návštěvníků na motorových člunech. vzhledem k životnímu stylu obyvatel je na ostrovech produkován pouze biologický odpad, který se odvádí přímo do jezera a stává se tak potravou pro ryby a vodní rostliny. Voda v jezeře je slaná. Pitná voda se získává z vody dešťové. Ta se jímá do nádrží a před konzumací se převaří.

Ačkoliv se zdá, že se život obyvatel se po dlouhá staletí nezměnil, pokrok dorazil i sem. Na ostrovech lze spatřit solární panely. Získaná elektrická energie se používá pro večerní sledování televize, která se stala součástí vybavení leckteré chatrče. I přesto jsou byty místních zařízeny poměrně skromně. Kromě již zmíněné televize a několika dek na spaní tu nic jiného nenajdete. Život místních se odvíjí především venku, kde se i vaří na malých hliněných píckách umístěných mezi chatrčemi.

Život místních obyvatel je přímo vázán na přírodu. Pacha Mama neboli Matka Země je považována za nejdůležitější bohyni. Živí všechny pozemské tvory. Místní jsou si její štědrosti vědomi, aby dokázali, že neumí jen brát, ale i dávat, obětují ji pro ni to nejcennější, co mají, v podobě obětních darů. Možná by se mohlo zdát, že tak prostý život zůstává o něco ochuzen. Opak je ovšem pravdou. Místní netuší o všech možnostech pokroku a nemrzí je nedosažitelné cíle ani promarněné příležitosti. Vycházejí z toho, co mají, a ne z toho, co by rádi měli nebo mohli mít. A ačkoliv v podstatě jediné, co mají, je rákos totora, zdá se, že i to může k plnému životu stačit.

Autor: Vladimíra Klímková (esej vznikl v rámci ateliérové výuky v ateliéru Schleger na FA ČVUT - Ústavu navrhování II)